Konečně napadly kupy sněhu, v Brně.

Po dlouhém a mokrém podzimním počasí se zvedl vítr a přinesl trochu těch bílích intimností po kterých jsme tak dlouho toužili a ani nevěděli proč.

Možná podvědomě očekáváme od listopadu nějakou duchovní očistu a útěchu v náručí sněhu.

Ulice se opravdu očistily, zakryly se nedostatky a šum se utlumil. 

A tak

Každý dnes trochu zmokl, trochu pochytal těch sněhových vloček a na chvíli se zastavil.

Se sněhovými mraky se na Nás navalilo i stáří, které přichází na konci každého roku a tím i tajemně krásnou nostalgii našich všedních dní, jež si teď v  krátkém sněžném zastavení můžeme vychutnat jedním plných nádechem mrazivého vzduchu.

S úlevným výdechem pod příkrovem zešeření pozdního odpoledne se mohu konečně ponořit do blízkých napůl zavřených víček večerní touhou a můžeme společně usnout se vzpomínkou na již minulý, ve všednosti krásný dnešní den.