† 03. 12. 2011 | kód autora:
9S0Umřel jsi tichem,
odsouzen popravě šeptem -
Na loži smutku, krůpěj pekla
jedno slovo ti šeptla
Zpečetěn jest Tvůj osud
Duše bojem ospalá
Zemřít tichem, sladce - dosud
Ničím nerušen
Snad až - do rána
† 03. 12. 2011 | kód autora:
9S0
Konečně napadly kupy sněhu, v Brně.
Po dlouhém a mokrém podzimním počasí se zvedl vítr a přinesl trochu těch bílích intimností po kterých jsme tak dlouho toužili a ani nevěděli proč.
Možná podvědomě očekáváme od listopadu nějakou duchovní očistu a útěchu v náručí sněhu.
Ulice se opravdu očistily, zakryly se nedostatky a šum se utlumil.
A tak
Každý dnes trochu zmokl, trochu pochytal těch sněhových vloček a na chvíli se zastavil.
Se sněhovými mraky se na Nás navalilo i stáří, které přichází na konci každého roku a tím i tajemně krásnou nostalgii našich všedních dní, jež si teď v krátkém sněžném zastavení můžeme vychutnat jedním plných nádechem mrazivého vzduchu.
S úlevným výdechem pod příkrovem zešeření pozdního odpoledne se mohu konečně ponořit do blízkých napůl zavřených víček večerní touhou a můžeme společně usnout se vzpomínkou na již minulý, ve všednosti krásný dnešní den.
